Třetí část seriálu je o efektu strečinku na fasciální tkáň, což je důležitý nový vývoj v oblasti sportovní vědy. Jak se změnil pohled na účinnost strečinku před a po výkonu, jak se vyvíjela doporučení v tomto směru?

V nedávné minulosti se zase začínají objevovat novější sportovní vědecké studie a přehodnocují hodnotu strečinku. Robert dává analogii s módou, kde také dochází k určitým vlnám ve vnímání co je dobré a co nikoliv. Jsou trochu upozaďovány krátkodobé účinky a více se klade na vliv pravidelného strečinku v průběhu delšího časového horizontu (v průběhu roku) -> vliv na sportovní výkon v různých sportech. Robert zmiňuje odlišnost účinnosti pokud se protáhnete třikrát za rok nebo třeba stokrát. Vyplývá z toho, že čím častěji se pravidelně protahujete, tím lepší je účinek, který ale samozřejmě není specifikován. A dokáže to snižovat i míru zranění v některých atletických sportech?

Jaký druh strečinku má nejlepší účinek? Jaký vliv má pravidelný strečink na kloubní rozsah pohybu? Kolik minut týdně je třeba aplikovat na protahování dané tkáně? Zajímavá zmínka je o počtu minut protahování, který se jeví jako ideální.

Poté Robert zmiňuje obsáhleji jednu z kapitol avizované knihy Fascia in Movement and Sport, ve které popisují vlastní šetření o tom, které fasciální tkáně se jak protahují a natahují v různých situacích - podpořeno obrázky i videem, které je velmi názorné. Jaká jsou pak doporučení pro praxi?

Další studie prokázala hlubší efekt aktivního silového tréninku v natažené (prodloužené) pozici na úkor statického strečinku.

Z hlediska biochemických efektů je zmiňována studie s krysami, která měla prokázat, že každodenní 10minutové protahování má větší efekt na protizánětlivé reakce hojení ran - rychleji se hojily. U lidí podobný výzkum proveden nebyl, ale předpokládá se podobný pozitivní účinek při léčbě chronických zánětů.

Robert také mluví o míře protahování ve smyslu rozsahu, kde se ukazuje, že menší rozsah (3%) je lepší než ten větší (12%).

Zajímavý výzkum je i z hlediska vlivu na rakovinové nádory - nádor roste agresivněji v tužší tkání, když je naopak zapuštěn v měkčím prostředí mohou některé T-buňky lépe přistupovat - Robert to dokumentuje s pokusy na myších a rozdílem mezi tím, zda jsou protahovány nebo ne.

Ukazuje se, že strečink má mnohem více biochemických účinků, které mohou ovlivnit naše zdraví.

Poslední velkou studií je zmiňována ta, která se zabývala účinkem pravidelného strečinku u starších lidí (nad 40 let). Ta prokázala vliv na kardiovaskulární zdraví. Většina neduhů v této oblasti je spojena se ztuhlostí tepen - čím jsme starší, tím jsou tužší. Vliv byl prokázán i na tepovou frekvenci nebo diastolický tlak a v neposlední řadě na produkci oxidu dusnatého - což může strečink ovlivnit ve směru vyšší produkce.

DÉLKA WEBINÁŘE:  26:05 min

WEBINÁŘ JE VEDEN  V ANGLIČTINĚ S MOŽNOSTI NASTAVENÍ  TITULEK  DO ČESTINY, SLOVENŠTINY