Ještě před pár lety jsem chůzi chápal jako jednu ze svých povinností, něco jako když musíte umýt nádobí. Až donedávna byla chůze nezbytnou činností pro naše přežití, takže jsem si myslel, že se v dnešní době můžeme považovat za šťastlivce, že už tolik chodit nemusíme. Poté jsem ovšem náhodou natrefil na zajímavou sérii zdánlivě nepropojených faktů, které mě dovedly až k tomu, že jsem se začal podrobněji zabývat vědou, která se za chůzí skrývá. Mezi tyto fakty patří:
· Příčina bolesti zad je naprosto neznámá v osmi z deseti případů (Deyo a Weinstein a kol. 2001) a (Kendrick a kol. 2001)
· Existuje velká a silná anatomická struktura v oblasti bederní páteře, elastická lumbodorzální fascie, která je naprosto ignorovaná mnohamilionovým průmyslem, zaměřeným na výzkum bolestí zad (Tesarz a kol., 2011). Až do nedávna existovalo jen velmi málo informací o tom, jestli tato fascie může nebo nemůže způsobovat bolesti zad (Taguchi a kol. 2009) (Tesarz a kol., 2011).
· Ačkoli takto struktura funguje jako úpon širokého zádového svalu a spojuje tak paže s nohami, bývá obvykle zcela ignorována výzkumem biomechaniky zaměřeným na lidský pohyb.
· Analýza chůze, termín popisující vědu o chůzi, analyzuje pouze rozdílné pohybové vzory chůze u lidí s nějakým