1. ČÁST
Úvod
Mnoho přístupů k manuální terapii soustředí svou léčbu na fascie. Tvrdí přitom, že mění buď hustotu, napětí, viskozitu nebo uspořádání fascií skrze aplikaci manuálního tlaku (Barnes 1990, Cantu a Grodin 1992, Chaitow 1980, Paoletti 1998, Rolf 1977, Ward 1993). Jejich teoretické vysvětlení obvykle odkazuje na schopnost fascií adaptovat se na fyzický stres. Způsob, jakým uživatel rozumí povaze těchto konkrétních reakcí fascií, pochopitelně ovlivní léčbu. Naneštěstí se o fasciích často bavíme pouze v mezích jejich mechanických vlastností. Tato série článků nejenže prozkoumá nervovou dynamiku za jejich plasticitou, ale také nabídne novou perspektivu pro myofasciální léčebné metody.
Nový objev, Golgiho reflexivní oblouk
Naneštěstí, přesné detaily nervové dynamiky fascií jsou pouze vzácně zkoumány. Cottingham představil revoluční návrh, když navrhl neurofyziologický koncept (Cottingam 1985), který byl pohotově adaptovaný dalšími autory (Ward 1993, Schleip 1989) a který ve stručnosti představíme zde: Golgiho receptory můžeme nalézt ve všech částech hustých pojivových tkání. Existují ve vazech, v kloubních pouzdrech, stejně jako kolem myotendinózní junkce (zde se jim říká Golgiho šlachová tělíska). Tyto smyslové receptory jsou naaranžované v řadách s fasci&aacu