Úvod
Propriocepce je fasciálním terapeutům dobře známá, interocepce a její začlenění do fasciálních terapií však pro mnohé z nich může být něčím zcela novým. Tento koncept ovšem až tak nový není: v devatenáctém století byl znám pod pojmem coenesthesia; neurologický model převážně bezvědomého vnímání normální funkce těla a jeho orgánů. Raná německá fyziologie přišla s názvem Gemeingefühl neboli “společné vnímání“ a odlišila jej od pěti smyslů ze Sherringtonových raných spisů. Nedávno však byl tentýž koncept intenzivně oživen pod pojmem interocepce a nové poznatky, týkající se anatomických, fyziologických a neurologických podrobností tohoto smyslového systému, vedly k téměř explozivnímu růstu vědecké pozornosti a objevování.
Poruchy jako úzkost, deprese nebo syndrom dráždivého tračníku byly následně označeny za interoceptivní poruchy. Především bylo také navrženo, že nervové dráhy, spojené s interocepcí, by mohly potenciálně korelovat s vědomím (Craig 2009). Smyslové receptory pro interocepci jsou volná nervová zakončení, z nichž se většina nachází ve fasciálních tkáních napříč lidským tělem. Je důležité porozumět tomu, že propriocepce a interocepce jsou v lidském mozku organizovány odlišným způsobem a oba tyto procesy zapojují jin&