Usain a symetrie

09.04.2018

Minulý týden jsem trénoval skupinu pohybových profesionálů během soustředění a znovu jsem si všiml, kolik z nich je doslova posedlých symetrií. Mnoho cvičenců jógy, pilates, často i tanečníků, se automaticky staví do symetrických pozic jako kobra, pluh, prkno a podobně.

Kdybych učil třídu plnou batolat, toto by se nestalo. Batolata automaticky zaujímají pozice s jednou nohou pokrčenou a druhou nataženou, velice zřídka je uvidíte v symetrických pozicích. Totéž platí pro dětské ruce a stejné je to například u koní.

Ale ti z nás, kteří pracují s tělem, (a i já jsem tím vinen) uctívají oltář symetrie pro úlevu od bolesti, pro zlepšení výkonu a omílají věty jako: "pozor, tvoje levé rameno je mnohem výše než pravé..."

Zvažme následující: nejrychlejší muž světa má skoliózu, zakřivení páteře které ovlivňuje pánev, následkem čehož je jistá asymetrie mezi délkou levé a pravé nohy, délkou kroku a časem, který noha stráví kontaktem se zemí.

Během své dlouhé kariéry jsem si všiml, že nejlepší z atletů se často potýkají se strukturálními anomáliemi a dysbalancemi, ale přesto excelují. Pár lidí zhodnotilo důkazy a usoudilo, že strukturální modely nejsou důležité a bolest s držením těla vůbec nesouvisí.

Je to však mnohem složitější. Usain - a ostatní z nás, kteří se hýbají (i když zdaleka ne tak rychle) - dokázal svou asymetrii využít ve svůj prospěch. Je příkladem toho, co Judith Aston nazvala "kreativním osvojením si svého omezení." Děláme to do jisté míry všichni. Je to součást skrytého neuromyofasciálního kybernetického systému.

Skrytého proto, že si toho často nejsme vědomi, vše se děje v našem podvědomí. Abyste pochopili tuto myšlenku, zavřete nyní na chvíli oči a dotkněte se prstem špičky svého nosu. Zkuste to ještě jednou a tentokrát se zaměřte na to, jak váš mozek zpracovává informaci - smysl pro pohyb - a automaticky upravuje dráhu pohybu prstu, zatímco se blíží k nosu.

Všimněte si, že se prst možná pohybuje ve stále se zmenšujícím cik-cak pohybu čím víc se blíží svému cíli - to je právě ona kybernetická část. Vše se odehrává ve spodní části mozku a míše, pouze s velice nepatrnými vjemy "shora." Systémy pro zpětnou vazbu udržují směr pohybu dokud není úspěšný.

Hráči šipek se snaží dosáhnout pokaždé perfektní replikace dobrého hodu - ale i u nich se prokázalo, že pokaždé používají trochu odlišný způsob.

Vy - a každý kolem vás - trénuje takzvanou "optimalizaci pohybu." Tato schopnost neustále kontrolovat a zlepšovat úspěšnost a efektivitu našich pohybových vzorců je opravdovou kinestetickou inteligencí (KQ), což činí z pohybu zcela jiný druh smyslu než je třeba zrak nebo sluch. Žijeme v něm, denně se v něm pohybujeme a neustále se také učíme a přeučujeme.

Jak je tedy možné, že ne každý z nás se hýbe optimálně? Důvod je prostý - občas zapomínáme, spadáme do pohybových vzorců, které využívají jen malou část naší pohybové sféry a bohužel i u tělesných vjemů a pohybu platí, že pokud je nepoužíváme, můžeme o ně přijít.

Přestaňte se strachovat o své strukturální dysbalance a prostě ukažte svůj talent a dovednost. Své asymetrie a nerovnováhy můžete obejít nebo z nich dokonce těžit.

Počkat! Pracuješ se strukturou těla a klidně řekneš tohle? Ano, přesně tak. Mám hromadu práce s tím udržet lidi po celém světě v pohybu a vracet jim pohyblivost. Je to dobrá práce a dobře funguje. Ale jogín, který po mně chce zaútočit na jeho zbývající tělesné anomálie, snaží se násilím vecpat tělo do jakéhosi jógového ideálu, musí počítat s tím, že budu vždy na straně jeho těla a ne na jeho domněnkách o tom, jaké by jeho tělo "mělo být".

Lidské tělo oplývá svou vlastní moudrostí, která jde až za hranice naší mysli a této moudrosti bychom měli nejen naslouchat, ale i si ji umět správně vyložit.

 

ZDROJ: https://www.anatomytrains.com/blog/2017/08/10/usain-and-symmetry/
Tom Myers
10. 8. 2017