Vzájemná regionální závislost a limitující faktory výkonu

03.10.2018

Probíhající debata ukazuje, že motorická kontrola může být limitujícím faktorem výkonu ve sportech, které silně využívají běh a skákání. Uznávaný kouč sprinterů a skokanů, profesor Motorického učení Frans Bosch, přišel s tímto tvrzením hned několikrát v rámci první kapitoly své knihy (Bosch a Klomp, 2005). Pokud by to byla pravda, vede nás to k otázce, jestli dokážeme systematicky hodnotit a odhalit skutečné bariéry, které nám brání v efektivním výkonu.

Toto je první článek z plánované čtyřdílné série, který se bude zabývat rolí Functional Movement Systems v rámci hodnocení táhnoucím se od oblasti medicíny až po sportovní výkon. Budeme se zde také zabývat konceptem regionální vzájemné závislosti ve vztahu k odhalování bariér v oblasti mobility, motorické kontroly, testování specifické kapacity a sportovního výkonu. Na výše zmíněné premisy se podíváme pomocí praktického příkladu – jak zlepšit vertikální skok.

Takže, jak SFMA a FMS profesionálové využívají koncept vzájemné regionální závislosti v rámci FCS nebo během specifických kapacitních testů a testů sportovního výkonu? Odpověď může ležet hluboko v rámci ledovce zdravotní péče, v rámci vzájemné regionální závislosti (Sueki a kol, 2013, Wainner a kol. 2007).

Nedávno ke mně přišli čtyři klienti, kteří měli ten samý cíl – zlepšit svůj výkon ve vertikálním skoku. Jenny, Joe, Bella a Brad, všichni hráli sporty silně závislí na skákání, volejbal a basketbal. Kolik z vás by jim dalo ten samý program pro zlepšení skoku? Mnoho z nás by to tak udělalo. Tedy alespoň do doby než jsme se spojili kolem Functional Movement Systems. Ačkoli pocházíme z rozdílných prostředí a jsme školení v různých metodách, podřizujeme se systému a logice,pokud je za jedno s vědeckým poznáním a hledá praktickou jednoduchost.

V rámci individuálního hodnocení jednotlivých sportovců jsme získali rozdílnou diagnózu pro každého z nich. Jeden pociťoval bolest, jeden měl dysfunkční mobilitu, jeden motorickou kontrolu a poslední měl izolované nedostatky v rámci výkonu.
 

  Jenny Joe Bella Brad
Diagnóza bolest mobilita motorická kontrola výkon


V závislosti na těchto informacích, kolik z vás by stále dalo všem čtyřem ten samý program? Ve sportovní vědě se snažíme nedělat žádné předpoklady, pokud je to alespoň trošku možné. Takže pokud víme co může komplikovat vertikální skok u každého z nich, můžeme se posunout dál a rychle dostat daný předpoklad ze stolu. Jednoduchý způsob jak to udělat, je vyřešit bolest, omezenou mobilitu a dysfunkční motorickou kontrolu. Brzy uvidíte, jaký efekt mají nebo nemají pohybové problémy na vertikální skok.
 

V LEDNU ŠKOLENÍ FMS V PRAZE: http://www.tptherapy.cz/skoleni-FMS-Combo
 

V tomto prvním díle ze čtyř se podíváme na Jenny:

Jenny trápí bolest kotníku v rámci screeningu. Má plný rozsah pohybu, ovšem bolest na jeho konci. Necítí žádnou bolest při vertikálním skoku. A ačkoli její clearing test kotníku neukázal žádné dysfunkce, bolest na konci rozsahu pohybu komplikuje „systém“ složený z jejich vjemů, zpětné vazby a výstupu. Protože se bolest neobjeví předtím než přesáhne 40 stupňů a při skoku nepoužije více než 22 stupňů, mohl by méně pozorný a nezkušený profesionál říct, že Jenny ani nepotřebuje rozsah pohybu, který u ní vyvolává bolest.

Pojďme se podívat na naši první otázku. Můžeme říct, jestli je motorická kontrola problém? Jediný způsob jak zjistit, jestli bolest v konečném rozsahu pohybu nekomplikuje celý systém, je pokračovat s hodnocením, vyléčit nebo minimalizovat jakoukoli nalezenou dysfunkci, znovu otestovat screening mobility kotníku a teprve poté znovu otestovat vertikální skok. Vertikální skok je totiž vyjádření motorické kontroly s fyzickou kapacitou. Pokud odstraníme bolest jako potencionální faktor, který jej ovlivňuje, komplikující faktor nebo jakožto příčinu omezeného vertikálního skoku, aplikovali jsme systematickou logiku, která je zajedno s vědou a přímým řešením komplikací.

Takže, naše klientka Jenny nemá žádné pozorovatelné omezení mobility kotníku, ale pociťuje bolest v konečném rozsahu pohybu při dorsiflexi kotníku, která může zasahovat do jejího vertikálního skoku. Může zasahovat do jejího výkonu hned dvěma možnými způsoby – může přímo omezovat sílu, kterou je schopná generovat nebo může omezovat nějakou vyšší část jejího kinetického řetězce a tím omezit její schopnost generovat sílu. Ovšem co způsobuje bolest v tomto konečném rozsahu pohybu? Místo toho, abychom hádali a ztráceli čas s nepodstatnými částmi, nás systém dovede k SFMA a dalšímu rozkladu Jennina pohybu za účelem poskytnutí správné léčby.

Opakující se kroky vestavěné do systému slouží k odstranění falešně pozitivních testů. V případě hodnocení Jenny můžeme snáze porozumět tomu, jestli obtíže které má s vertikálním skokem, jsou následek funkčního problému nebo izolovaného výkonnostního problému bez vlivu ze strany struktury nebo funkce.

Vraťme se ale k naší první otázce.

Jakým způsobem SFMA a FMS profesionálové zapojují koncept vzájemné regionální závislosti v rámci FCS nebo specifického testování fyzické kapacity a sportovního výkonu?

Ve vztahu k našim čtyřem klientům SFMA, FMS a FCS zvýraznily vzory, které mohou být potencionálně ovlivněny bolestí kotníku, kompetencí v oblasti mobility, motorické kontroly a následně kapacity:

* Hluboký dřep (objevující se jak v SFMA tak v FMS)

* Inline výpad (FMS)

* Test multisegmentální extenze (SFMA top tier)

* Stoj na jedné noze (SFMA top tier)

* Test dorsiflexe kotníku v otevřeném řetězci (SFMA navazující test)

* Překročení překážky (FMS)

* Test dorsiflexe kotníku v uzavřeném kinetickém řetězci (SFMA navazující test)

* Y – Balance test dolních kvadrantů (LQYBT)

* Test motorické kontroly dolních končetin, skok ze stoje, trojitý skok a chůze se zátěží (FCS)

SFMA prokázalo spolehlivost a schopnost odhalit a zpřístupnit pohybové vzory (Glaws a kol., 2014, Goshtigian a Swanson, 2016). FMS má za sebou několik studií spolehlivosti, které ukazují na velkou shodu mezi testujícími a mezi screeningy naživo a screeningem z videa (Barrow, 2017). Stejně tak LQYBT prokázal svou spolehlivost (Plisky a kol, 2009) a schopností odhalit rozdíly v motorické kontrole a zvýšené riziko zranění (Butler a kol, 2012, Garrison a kol. 2015, Gonell a kol, 2015, Smith a kol, 2015, Boyle a kol. 2016).

Pojďme se nyní podívat na to, jak Jennina bolest v konečném rozsahu pohybu při dorsiflexi může omezovat její vertikální skok.

Bolest je indikátor dysfunkce těla. Fakt, že k bolesti nedojde dokud nevyčerpáme rozsah pohybu by nás neměl příliš zajímat. Pomalá a kontrolovaná dorsiflexe, která je provedena v dostatečném rozsahu pohybu, ovšem je na jeho konci bolestivá, je signálem pro to, že chování v kontextu rozdílných rychlostí může být ovlivněno a během vertikálního skoku bude Jenny používat svůj kotník rychle.

Předpoklad, že kotník se bude chovat normálně při rychlém pohybu do 22 stupňů, když se chová patologicky a je bolestivý při 40 stupních je předpoklad, který bychom dělat neměli.

Nejenom, že bychom takový předpoklad neměli dělat, ale měli bychom si také uvědomit, že Jenny nechodí pouze vzpřímeně a vertikální skok není její jediná aktivita. V jaké situaci je důležitý vertikální skok, ale brzdění, dopad a otočky důležité nejsou? Jenny se bude stále dostávat na konec rozsahu pohybu své dorsiflexe. Velmi pravděpodobně se dostane do situace, kdy bude potřebovat snížit své těžiště v průběhu zpomalení a změny směru. Tento rychlý manévr, který Jenny pravděpodobně bude používat ve spolupráci se svým vertikálním skokem, je součástí celkového kontextu. Bylo prokázáno, že přítomnost bolesti je spojena se změnami motorické kontroly (jinak také funkční nestabilitou) v porovnání s kontrolními subjekty, v rámci rychlé změny směru (Son a kol., 2017). Kromě funkční nestability je pak třeba také počítat s tím, že pozměněná motorická kontrola může existovat i v situaci, kdy jsme se zbavili bolesti. Zbavit se bolesti kotníku pomocí vhodné léčby není těžké. Znovu otestovat vertikální skok není těžké. Jediný způsob jakým můžete zjistit, jestli tato bolest neovlivňuje její schopnost skákat, je zbavit se nejprve bolesti – respektive abych byl přesnější, zbavit se dysfunkce, která přispívá k bolesti.

Stále nejste přesvědčeni o důležitosti jejího bolavého kotníku? „Bolestí ovlivněné pohybové vzory mohou vést k protektivnímu chování a strachu z pohybu, což vede ke klinicky pozorovatelným změnám jako je snížení rozsahu pohybu, změna délky svalů, pokles síly a celkové ztrátě kvality pohybu.“ (Cook, citovaný v (Cook, 2010), p. 117). Každá reakce na bolest je závislá na specifikách konkrétního úkolu. To, jakého výsledku jedinec dosáhne při jednom skoku, může být zcela odlišné pokud se požadavky skoku změní. Takže znovu - jediný způsob, jak si můžete být jistí, že bolest neovlivňuje pohyb, je zbavit se nejprve bolesti. Ačkoli změna bolestivé dorsiflexe na nebolestivou nemusí měnit její vertikální skok, odstraní potencionální spouštěč pozměněné motorické kontroly v kinetickém řetězci, čímž eventuálně pomůže s odstraněním základních potíží.

Řekněme, že bolestivá dorsiflexe Jenny je napravena, ovšem její vertikální skok se nijak nezlepšil. To nás vrací zpět na začátek k problémům se vzorem vertikálního skoku. Můžeme se zajímat o to, co v minulosti mohlo vyvolat bolest kotníku a zároveň rozbít pohybový vzor skoku. Jak jsem zmiňoval nahoře, bolest může pozměnit kontrolu pohybu na vyšší úrovni kinetického řetězce. Může dokonce i vést ke strachu z objevení bolesti během fyzických aktivit (Moseley a kol. 2003), subjektivnímu poklesu pohybových schopností a snížení výkonu (Deschamps a kol., 2014), minimálně u akutní bolesti. Takový scénář je jasným příkladem vzájemné regionální závislosti: bolest kdekoli ovlivňuje pohybový vzor celého kinetického řetězce.

Řekněme, že strach Jenny z bolesti vedl k menšímu používání dorsiflexe. Bylo prokázáno, že pokud je dorsiflexe kotníku omezená, dochází u bilaterálního dřepu k propadu směrem dovnitř. Takovéto omezení dorsiflexe kotníku také vede ke snížení aktivace čtyřhlavého stehenního svalu a zvýšení aktivace šikmého lýtkového svalu (Macrum a kol., 2012). Můžou se tyto problémy objevit ve skoku? Ačkoli Jennina dorsiflexe kotníku není omezená, je klidně možné, že se vyhýbá plnému rozsahu pohybu kvůli obavě z bolesti, což má na kinetický řetězec stejný efekt jako by omezená byla. Už dříve bylo prokázáno, že omezená dorsiflexe kotníku má vliv na vyšší části kinetického řetězce při úkolech vyžadujících trojitou flexi jako je třeba krok dolů (Bell-Jenje a kol, 2016) a dopadu (Malliaras a kol., 2006, Begalle a kol., 2015, Fong a kol., 2011, Hoch a kol. 2015, Mason-Mackay a kol., 2017).

Pojďme nyní trošku rozšířit náš záběr, co když Jennina bolest ovlivnila i rozsah její plantární flexe? Mohlo by to ovlivnit její vertikální skok? Výzkum ukazuje, že omezení mobility v oblasti plantární flexe kotníku, je spojené s přerozdělením požadavků na sílu pro koleno (Arkawa a kol., 2013). Navíc rozsah plantární flexe spolu se správným pohybovým vzorem ramen při odrazu odpovídá za výrazné zvýšení produkce síly v rámci protipohybu při skoku (McErlain-Naylor a kol., 2014). Bolest, kterou má Jenny na konci rozsahu pohybu při dorsiflexi, může zvýšit nebo snížit výstup motorické kontroly plantární flexe nebo dorsiflexe a síly. Obě možnosti jsou možné, jak nám říká výzkum bolesti (Hodges a Tucker, 2011). Menší poměr dorsiflexe ku plantární flexi je také spojený s vyšším výskytem vymknutí kotníku při inverzi (Baumhauer a kol. 1995). Nevyužití síly dostupné v kotníku kvůli jeho dysfunkci je přitom jako jízda v autě se zataženou ruční brzdou.

Je důležité, abychom si nyní vysvětlili, proč hodnotíme a proč označujeme hodnocení jako funkční nebo dysfunkční. Hodnocení není označováno jako „funkční“, protože napodobuje vizuální stránku nějakého sportu nebo aktivity, pro kterou trénujete. Hodnocení je označeno jako „funkční“, protože je to takové, které odhaluje schopnost využít naplno pohybový vzor, stejně jako reagovat a adaptovat se na vnější a vnitřní stimuly. Schopnost reagovat na vnitřní a vnější stimuly předvádíme pomocí základních vzorů motorické kontroly provedených bez bolesti s kompetentní motorickou kontrolou a minimálním množstvím mobility.

Pokud neprovedeme žádný screening funkčního pohybu nebo základní fyzické kapacity, můžeme velmi snadno skončit u tréninku rychlosti nebo mechaniky skoku v situaci, kdy efektivní řešení vyžaduje odstranění slabého článku kvality pohybu, který ovlivňuje výkon. V případě Jenny byla bolest přítomná v kotníku, ale ukázalo se, že tuto adaptaci vytvářel problém umístěný výše v jejím pohybovém řetězci. Bolest při screeningu nás navedla na další zkoumání jejich pohybových vzorů, což nám poskytlo příležitost ovlivnit výkon vhodným způsobem bez vytváření nebo podporování dalších kompenzací. Neignorovali jsme její bolest, ale nechali jsme ji, aby nás vedla skrze systém k identifikování jejího skutečného problému. Nehádali jsme.

V dalším článku se podíváme na druhý praktický příklad - Joe s dysfunkční mobilitou kotníku. Budeme také pokračovat ve zkoumání původní otázky.
 

V LEDNU ŠKOLENÍ FMS V PRAZE: http://www.tptherapy.cz/skoleni-FMS-Combo
 

* ARAKAWA, H., NAGANO, A., HAY, D. C. & KANEHISA, H. 2013. The effects of ankle restriction on the multijoint coordination of vertical jumping. J Appl Biomech, 29, 468-73.
* BARROW, K. 2017. Functional Movement Screen in Referenced Journal Articles.
* BAUMHAUER, J. F., ALOSA, D. M., RENSTROM, A. F., TREVINO, S. & BEYNNON, B. 1995. A prospective study of ankle injury risk factors. Am J Sports Med, 23, 564-70.
* BEGALLE, R. L., WALSH, M. C., MCGRATH, M. L., BOLING, M. C., BLACKBURN, J. T. & PADUA, D. A. 2015. Ankle Dorsiflexion Displacement During Landing is Associated With Initial Contact Kinematics but not Joint Displacement. J Appl Biomech, 31, 205-10.
* BELL-JENJE, T., OLIVIER, B., WOOD, W., ROGERS, S., GREEN, A. & MCKINON, W. 2016. The association between loss of ankle dorsiflexion range of movement, and hip adduction and internal rotation during a step down test. Man Ther, 21, 256-61.
* BOSCH, F. & KLOMP, R. 2005. Running : biomechanics and exercise physiology applied in practice, Edinburgh, Elsevier Churchill Livingstone.
* BOYLE, M. J., BUTLER, R. J. & QUEEN, R. M. 2016. Functional Movement Competency and Dynamic Balance After Anterior Cruciate Ligament Reconstruction in Adolescent Patients. J Pediatr Orthop, 36, 36-41.
* BUTLER, R. J., SOUTHERS, C., GORMAN, P. P., KIESEL, K. B. & PLISKY, P. J. 2012. Differences in soccer players' dynamic balance across levels of competition. J Athl Train, 47, 616-20.
* COOK, G. 2010. Movement : functional movement systems : screening, assessment, and corrective strategies, Aptos, CA, On Target Publications.
* DESCHAMPS, T., HUG, F., HODGES, P. W. & TUCKER, K. 2014. Influence of experimental pain on the perception of action capabilities and performance of a maximal single-leg hop. J Pain, 15, 271 e1-7.
* FONG, C. M., BLACKBURN, J. T., NORCROSS, M. F., MCGRATH, M. & PADUA, D. A. 2011. Ankle-dorsiflexion range of motion and landing biomechanics. J Athl Train, 46, 5-10.
* GARRISON, J. C., BOTHWELL, J. M., WOLF, G., ARYAL, S. & THIGPEN, C. A. 2015. Y BALANCE TEST ANTERIOR REACH SYMMETRY AT THREE MONTHS IS RELATED TO SINGLE LEG FUNCTIONAL PERFORMANCE AT TIME OF RETURN TO SPORTS FOLLOWING ANTERIOR CRUCIATE LIGAMENT RECONSTRUCTION. Int J Sports Phys Ther, 10, 602-11.
* GLAWS, K. R., JUNEAU, C. M., BECKER, L. C., DI STASI, S. L. & HEWETT, T. E. 2014. Intra- and inter-rater reliability of the selective functional movement assessment (sfma). Int J Sports Phys Ther, 9, 195-207.
* GONELL, A. C., ROMERO, J. A. & SOLER, L. M. 2015. RELATIONSHIP BETWEEN THE Y BALANCE TEST SCORES AND SOFT TISSUE INJURY INCIDENCE IN A SOCCER TEAM. Int J Sports Phys Ther, 10, 955-66.
* GOSHTIGIAN, G. R. & SWANSON, B. T. 2016. Using the Selective Functional Movement Assessment and Regional Interdependence Theory to Guide Treatment of an Athlete with Back Pain: A Case Report. Int J Sports Phys Ther, 11, 575-95.
* HOCH, M. C., FARWELL, K. E., GAVEN, S. L. & WEINHANDL, J. T. 2015. Weight-Bearing Dorsiflexion Range of Motion and Landing Biomechanics in Individuals With Chronic Ankle Instability. J Athl Train, 50, 833-9.
* HODGES, P. W. & TUCKER, K. 2011. Moving differently in pain: a new theory to explain the adaptation to pain. Pain, 152, S90-8.
* MACRUM, E., BELL, D. R., BOLING, M., LEWEK, M. & PADUA, D. 2012. Effect of limiting ankle-dorsiflexion range of motion on lower extremity kinematics and muscle-activation patterns during a squat. J Sport Rehabil, 21, 144-50.
* MALLIARAS, P., COOK, J. L. & KENT, P. 2006. Reduced ankle dorsiflexion range may increase the risk of patellar tendon injury among volleyball players. J Sci Med Sport, 9, 304-9.
* MASON-MACKAY, A. R., WHATMAN, C. & REID, D. 2017. The effect of reduced ankle dorsiflexion on lower extremity mechanics during landing: A systematic review. J Sci Med Sport, 20, 451-458.
* MCERLAIN-NAYLOR, S., KING, M. & PAIN, M. T. 2014. Determinants of countermovement jump performance: a kinetic and kinematic analysis. J Sports Sci, 32, 1805-12.
* MOSELEY, G. L., BRHYN, L., ILOWIECKI, M., SOLSTAD, K. & HODGES, P. W. 2003. The threat of predictable and unpredictable pain: differential effects on central nervous system processing? Aust J Physiother, 49, 263-7.
* PLISKY, P. J., GORMAN, P. P., BUTLER, R. J., KIESEL, K. B., UNDERWOOD, F. B. & ELKINS, B. 2009. The reliability of an instrumented device for measuring components of the star excursion balance test. N Am J Sports Phys Ther, 4, 92-9.
* SMITH, C. A., CHIMERA, N. J. & WARREN, M. 2015. Association of y balance test reach asymmetry and injury in division I athletes. Med Sci Sports Exerc, 47, 136-41.
* SON, S. J., KIM, H., SEELEY, M. K. & HOPKINS, J. T. 2017. Movement Strategies among Groups of Chronic Ankle Instability, Coper, and Control. Med Sci Sports Exerc.
* SUEKI, D. G., CLELAND, J. A. & WAINNER, R. S. 2013. A regional interdependence model of musculoskeletal dysfunction: research, mechanisms, and clinical implications. J Man Manip Ther, 21, 90-102.
* WAINNER, R. S., WHITMAN, J. M., CLELAND, J. A. & FLYNN, T. W. 2007. Regional interdependence: a musculoskeletal examination model whose time has come. J Orthop Sports Phys Ther, 37, 658-60.

Autor: Greg Dae (Fyzioterapeut se zaměřením na sportovní výkon http://www.preparetoperform.net/)
Publikováno: 22. září, 2017
Zdroj: https://www.functionalmovement.com/Articles/778/regional_interdependence_and_limiting_factors_to_performance
Přeložil: Roman Kladivo, FMS level 2